Kurzívou dále najdete informace vyvracející bludy, uvedené v článku, vydaném internetovým serverem i-dnes . Zdaleka nejsou všechny, jsou to jen jednoduché reakce matek - sympatizantek přirozeného porodu. Chtěly bychom  změny v porodnictví v ČR. Chtěly bychom  také změnu v komunikaci zdravotnických pracovníků. Chtěly bychom, aby  zdravotničtí pracovníci nezastrašovali a nemanipulovali iracionálními bludy, aby byla možná komunikace na partnerské úrovni s informacemi odpovídajícími počátku třetího tisíciletí. Není to boj za domácí porod, který opravdu může být přínosem jen pro určité procento nízkorizikových rodiček. Je to boj o pravdivé informace! Mgr. Michaela Mrowetz - klinická psycholožka, Mgr. Martina Josefová - učitelka - elementaristka, Markéta Martinková - studentka, Ing. Arlena König - vedoucí neziskové organizace, Mgr. Ludmila Kovářová -  správce IT, Cizinka - cizí státní příslušnice, která si přeje zůstat v anonymitě, porodila jedno dítě v ČR v porodnici a druhé v porodním domě v SRN, Šárka Parkanová - zdravotní sestra, dula, Gabriela Chrastilová - spisovatelka, Jitka Blažková - asistentka ředitele, Mgr. Markéta Slunečková - Web Editor, Jolana Hamáková - administrativní pracovnice, Mgr. Markéta Pavlíková MSc. - statistička medicínských výzkumů, Adéla Klaczaková - studentka, Ing. Bc. Blanka Nejedlá - stavební inženýrka, učitelka, Ing. Alžběta Košková- operations manager, Radka Krakovská, Dis. - zdravotní sestra.  Obyčejným písmem  jsou části původního článku, nad kterým se zde vede diskuze.

 

Děti se rodí těžší, riziko při porodu je vyšší - název článku.

Tento jev je součástí fenoménu zvaného sekulární akcelerace. Bohužel již název článku vynechává informaci o tom, že nejen děti jsou větší a těžší, ale větší a těžší jsou i jejich rodiče. Takže se dá předpokládat, že větší a těžší rodička má i větší pánev. (Zajímavé je to, že několik žen dodalo informaci o váze jejich rodičů narozených ve válce a vážících i přes 4 kg.)  a

8. září 2008  11:47

Dnešní děti jsou při narození v průměru o kilogram těžší a větší než před sto lety, kdy ženy rodily doma. Porodit takové dítě je složitější, pánev moderní ženy tomu není uzpůsobena.

Viz. komentář k názvu článku, pokud má dítě fyzické překážky projít pánví při porodu mimo zdravotnické zařízení,  porod nepostupuje a následuje převoz do porodnice. Evropská statistika uvádí při mimoklinických porodech převoz do porodnice u 12 - 14 %.

Proto je lepší rodit v porodnici, řekl přednosta gynekologicko-porodnické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV) Bohuslav Svoboda. Reagoval tak na tvrzení některých porodních asistentek, že doma je porod přirozenější. 

Opravdu některá porodní asistentka tvrdila, že porod doma je přirozenější? Nebylo to spíše tvrzení, že zdravá žena má vyšší šanci porodit bez zásahů a některé ženy se jen doma dokážou na porod dostatečně uvolnit?

Porod doma je pro zdravou ženu stejně bezpečný jako porod ve zdravotnickém zařízení, to dokazují jak poznatky WHO, tak závěry Cochrane Library a také Odent, Enkin, Stadelmann ve svých knihách. O tom, že je porod doma přirozený, mohou také informovat domácí rodičky v ČR, kterých je dle odhadů několik stovek ročně (toto je pouze tvrzení nedoložené statisticky, neb neexistuje statistika pro domácí porody v ČR).

Podle Unie porodních asistentek nerespektují velké porodnice práva rodících žen.

Stačí si otevřít některý z českých internetových serverů pro matky, kde samy matky popisují, jak porod v porodnici prožily. Často, přestože chválí proces porodu v porodnici, je z jejich popisu zřejmé, kolik etických a právních norem bylo ze strany zdravotníků překročeno. Matky si to bohužel, ve většině případů neuvědomují, neboť jsou neinformované.

Unie připravuje petici za zlepšení služeb v českém porodnictví. Podle Svobody ale asistentky situaci zkreslují.

Asistentky situaci nezkreslují, viz předešlá poznámka a také porovnání standartního vedení porodu v porodnici v ČR a doporučení vedení porodu podle WHO.

Připomněl, že Česko díky organizaci péče o těhotné a soustředění porodů do porodnic dosáhlo nejnižší novorozenecké úmrtnosti v Evropě.

Ano, ale za jakých podmínek? Podle současného systému v porodnici v ČR si nelze vybrat stálého poskytovatele péče po celé těhotenství, porod a šestinedělí. Tuto péči mohou poskytovat nezávislé PA. Rodičky v  porodnici nemohou znát reputaci porodníka ani ho předem poznat či vyzkoušet.

České statistiky se chlubí svými výsledky, ale za jakou cenu? Vyrobí výsledky  za cenu všeobecné manipulace s těhotnými (plošně užívaná neindikovaná vyšetření v těhotenství), odepíráním jim práva rozhodnutí (bez souhlasu a poučení vyšetření tripple testem, amniocentezou a screeningem), přísnou eugenickou politikou (doporučování přerušení těhotenství po rizikových výsledcích při výše uvedených testech bez informace o tom, do jaké míry byla statisticky vypočtena míra rizika poškození plodu), a docela pohodlně nastaveným počítáním (např. zvýšené riziko při tripple testu nad 35. rokem života rodičky, zcela uměle vedený faktor).

Jako vzdy pripominam, ze v Cesku vsechno malo zivotoschopne je davno zabito pred narozenim. Treba v r. 2002 v Anglii a Walesu se narodilo vice nez 600 000 zivych deti, potraceno kvuli obavam, ze deti se narodi postizene 1900. V Nemecku vice nez 600 000 zivych deti, potraceno z duvodu kriminologickych a zdravotnich 3700. V Cesku trochu vice nez 100 000 zivych deti, potraceno ze zdravotnich duvodu pres 5600. Kriteria pocitani co je potrat a co porod jsou nastavene velmi priznive. Detska umrtnost 0-5 let podezrele klesa ze spicky na evropsky prumer: neumiraji zachranenci horlivych neonatologu pote, az vyprsi ostre sledovane obdobi?

(názor ženy - cizího státního příslušníka, žijící v ČR, kde rodila jedno ze svých dvou dětí)

Horor místo porodu
Pokud v některých zemích ještě rodí ženy doma, tak jen když se očekává porod bez komplikací. Očekávání se ale může zvrátit, třeba se předčasně odloučí placenta. “Z porodu je horor a boj o záchranu života dítěte a matky,” upozornil Svoboda. V Nizozemsku to řeší tak, že u domu rodičky stojí sanita vybavená jako operační sál a ženu je možno hned operovat. Další možností je odvoz do nejbližší nemocnice.

Dle této “urban legend” by bylo zapotřebí aby v Nizozemí stálo 165 sanitek denně  před dveřmi domů, kde se rodí. V Nizozemí je cca  kolem 30% dokonaných porodů doma ze všech porodů, tj odhadem na 60 tisíc ročně. Loni bylo v Nizozemí 180 tis. porodů.

(statistická ročenka Nizozemí: http://www.cbs.nl/en-GB/menu/publicaties/boeken/algemeen/statistisch-jaarboek/archief/2008/2008-statistisch-jaarboek-pub.htm)
píše se tam, že ročně se v Nizozoemí narodí doma 30% dětí, 70% v porodnici. Loni se v Nizozemí podle Eurostatu narodilo 180 tisíc dětí. 30% z toho je 60 tisíc. Tj, ročně se v Nizozemí narodí 60 tis. dětí doma. Když to vydělíme počtem dní v roce, vyjde, že každý den se v Nizozemí narodí doma 165 dětí. Pokud by u každého tohoto domácího porodu měla stát před domem sanitka s operačním sálem, muselo by Nizozemí disponovat nejméně 165 sanitkami, které by nedělaly nic jiného než parkovaly rodičkám před barákem.

Pro srovnání, pražská záchranka má v denní směně ve službě připravených 33 sanitek (9 RLP a 24 RZP) + jeden modul pro hromadná neštěstí Golem, v noční směně 26 sanitek (8+18) plus toho Golema. V průměru je v Praze tedy v každý okamžik připraveno zasáhnout cca 30 sanitek. Kdybych vzala,  že Praha je co se týče počtu obyvatel desetina z celé republiky, pak by se dalo říct, že v celé České republice je denně připraveno k zásahu zhruba 300 sanitek záchranky. 

To bych se divila, že by v Nizozemí byli takoví rozhazovační, že by si blokovali třeba 50% sanitek postáváním před domy rodiček).

Nizozemí - země tulipánů a parkujících sanitek!

Sanitka někdy může být přivolána k porodu, který začíná jevit známky komplikace. I jiné evropské země mají lepší výsledky domácích porodů, než-li porodů v porodnici. Obvyklá podmínka je přítomnost kvalifikované porodní asistentky u domácího porodu a 20 minut cesty do porodnice, dále odpovídající zdravotní stav rodičky a její dobrý pocit a dobrá spolupráce s porodní asistentkou.

Dobré je, když porodní asistentky jsou napojeny na konkrétní ústavy

Přesně tak, o spolupráci UNIPA volá již několik let!

a znají hranice svých možností. Opakovaně se přesvědčujeme o tom, že u nás hranice svých možností asistentky neznají,” podotkl Svoboda.

Současná legislativa neumožňuje porodním asistentkám pracovat samostatně, takže nemohou být, i kdyby chtěly, napojeny na ústavy. O tom, že znají hranice svých možností svědčí zahraniční studie o domácích porodech, které dokazují, že plánované domácí porody nemají vyšší riziko, než porody v nemocnicích.

Náměstkyně ředitele FNKV Irena Trpišovská doplnila, že v jejich porodnici se mohou porodní asistentky plně uplatnit. Lékaři zasahují jen při komplikacích. “Raději než propagovat porody doma by si porodní asistentky měly budovat pozici v porodnicích. Když jsou dobré, určitě si jich lékař váží, ví, že dělají kus práce,” shrnula.

Ve většině porodnic není dosud psychické a fyzické pohodlí zaprogramované v architektonických možnostech. Tenké zdi nezaručují soukromí, klid a možnost volného projevu.Křik a zpěv rodičky jsou důležité pro její uvolnění, některé ženy mají silné nutkání křičet, to jim pomáhá k otevírání porodních cest. Tyto projevy mohou zneklidňovat ostatní rodičky a nedostatek trpělivosti může mít i personál. Společné toalety mohou zabraňovat pocitu soukromí při vyprazdňování, procesu zásadnímu pro plné otevírání porodních cest. Řešení klystýrem a cévkováním je za cenu dalších rizik a infekcí. Dostupná koupel ve vaně nebývá běžně dostupná, ačkoliv lázeň má účinek na délku porodu zkrácením a menší potřebu chemické analgezie s menšími poraněními.  Na rychlou přestavbu porodnic nejsou peníze ani pochopení.)

Svoboda uvedl, že se ho občas těhotné ptají, zda by jim doporučil porod doma. Prý jim nic nerozmlouvá, ale vysvětlí jim rizika.

Vysvětlí také rizika porodu v porodnici? Např. císařský řez se bezpochyby časteji vyskytuje u dětí, které se během porodu ocitly v tísni. Metaanalýza statistických studií dokazuje, že amniotomie, oxytocin, gynekologická poloha na zádech, monitoring plodu a další hojně nadužívané porodnické praktiky riziko tísně plodu zvyšují.

 Část jich souvisí s tím, že jsou děti větší a těžší. “Nikdo z propagátorů domácích porodů ženám neřekne, že když žena rodila bez pomoci na poli, měla rozsáhlá poranění pochvy a jako žena přestala fungovat. V mnoha případech trpěla úniky moči, neudržela stolici. Manžel se o ni přestal zajímat,” popsal.

V moderní době pro změnu ženy ztrácejí zájem o sex po rutinním nástřihu při porodu. Zatímco v Německu porodí mimo zdravotnické zařízení až 85% prvorodiček bez nástřihu - neporaněné (www.quag.de) aniž by stouplo procento natržení 3. a 4. stupně.

Když žena rodila na poli, bylo to v době, kdy byla porodnost neporovnatelně vyšší, než dneska, ženy běžně rodily 6 až 10 dětí. Samozřejmě byla vysoká novorozenecká úmrtnost i úmrtnost rodiček. To ale s tímto iracionálním tvrzením, že muž přestal mít o ženu zájem nesouvisí. Porodem si žena vytahá vaginu, kojením prsa a péčí o děti celé tělo komplexně. Jak to, že ženy rodily šest a více dětí, když po prvním vytahání porodem by o ně měl muž ztratit zájem? Zcela iracionální a zastrašující tvrzení.

Natrhnutí při porodu - pohled před 100 lety

“Die Frau als Hausärztin” od. Dr. Med. Anna Fischer Dückelmann, vydané na podzim 1905 v Stuttgartu

…účinnou ochranu hráze proti rozsáhlým poraněním je jednoduchá pomoc dvou naučených rukou tak, aby hlavička neroztrhla… v případě natržení obvykle stačí dva tři stehy, pochva tím neztratí svoji pevnost a následkem roztrhnutí nedojde později k propadu pochvy… TEDY NIKOLI PORODEM V PORODNICI, ALE DŮKLADNÝM SEŠITÍM NATRŽENÍ.

Pokud je třeba, žena si může nechat udělat perineoplastiku, t.j. rekonstrukci hráze (rok 1905).

Vyšší riziko
Riziko komplikací při porodu je podle Svobody v moderní době vyšší také proto, že mezi matkami je více diabetiček a žen s dalšími chronickými nemocemi. Dříve se věku pro otěhotnění vůbec nedožily.

Domácí porod je bezpečný pro zdravou ženu. Endokrinologické nemoci porod doma vylučují.

V období po druhé světové válce ženy běžně poslední ze svých několika dětí rodily před klimakteriem. Dožívaly se tedy vyššího věku. Naše generace přeci pamatuje na babičky - žijící do osmdesáti let, které např. porodily 10 dětí. Opět generelizace a zastrašování ze strany pana přednosty.

Pro dnešní porodníky je podstatné, aby novorozenec byl v pořádku.

Šťastný konec každého porodu je absolutní priorita nezávislých porodních asistentek. Ony to prostě jen lépe umí, jak ukazují evropské výsledky jejich práce.

 Když dříve měla žena při počtu osmi deseti dětí některé postižené a část jich zemřela, bylo to jiné než dnes, kdy rodiny mají jedno dvě děti.

Toto iracionální tvrzení svědčí pouze o nízké úrovni etiky a empatie pana přednosty…

Porodní asistentka Daniela Kuchtová z vinohradské porodnice řekla, že s názory propagátorek domácích porodů nesouhlasí. I v porodnici jsou alternativní postupy - než se porod rozběhne, může být žena ve sprše, relaxovat na míči, chodit. Může mít při porodu u sebe kohokoli z rodiny, manžela, maminku, kamarádku. Miminko pak má trvale u sebe, ženám po císařském řezu přinesou miminko každé dvě hodiny nebo kdykoli na vyžádání.

Stoprocentně bezpečné porodnictví zatím je a dost možná i zůstane jen růžové snilství o budoucnosti. Je důležité,  s pokorou přijímat skutečnost světa i se smrtí, ale i s vděčností, ze dnes zdravým ženám umírají děti velice vzácně. Nepřihlédneme-li k domarodé statistice, u domácího porodu převážně umírají miminka s genetickými vadami, nesloučitelými se životem ( film Katji Baumgarten) a riziková miminka jako nedonošenci a pod., která se rodiče rozhodli porodit doma i přes výrazné varování porodní asistentky.Postoj západního světa i v tomhle případě poskytnout jim zdravotnickou pomoc je zralý. V ČR každý den v nemocnici průměrně umírají dvě miminka (nezdravé ale i zdravé). V novinách ale se vláčejí většinou jen nešťastné domorodé případy.

Kliniky se zaměřením na přirozený porod, porodní domy a domácí porody jsou levné na provoz a představují mizivou šanci na výdělek pro farmaceutické firmy

Než se porod rozběhne, může být žena ve sprše, relaxovat na míči, chodit, to je hezké, že nemusí celých devět měsíců být připoutaná na koze, nebo v lepším případě na monitoru

“Myslím, že na tom nejsou ženy v porodnicích hůře než v nějakém porodním domě, naopak - je tu zázemí odborníků, kdyby se i v normálně běžícím porodu něco zvrtlo,” shrnula.

Myslet, paní Kuchtová, nestačí. Je zapotřebí ještě něco vědět a mít dobré výsledky. Vysoké procento poporodních depresí a vysoké procento medicínských poporodních poranění o žádné dobře odvedené práci nesvědčí. V Německu je nejčastější motivace domácí rodičky možnost rozhodovat sama o svém těle a dítěti, možnost mít svou osvědčenou porodní asistentku po celé těhotenství, při porodu a v šestinedělí a také větší šance porodit vlastními silami a bez zásahů, aniž by se vystavily většímu smrtelnému riziku.. Toto je zcela aktuální i pro Česko.

To je jako když černoši tvrdili, že jsou diskriminováni, a běloši tvrdili, že to není pravda, nebo jako když doma řeknu, že jsem nešťastná a manžel mi řekne, že nešťastná být nemůžu / už mi to neříká, neboť se naučil, že když mám nějaký pocit a definuji ho, tak mi nepomůže tvrzením, že takový pocit nemám-ale spíš hledáním řešení, aby ten pocit vymizel/

Dočkám se toho, že budu mít žízeň, ale když mi někdo řekne, že žízeň nemám, tak ji prostě nebudu mít???

Porodní asistentky i ženy rodičky říkají, že cítí, že v porodnictví nejsou služby takové jako by měly být, tak to nevyřeším tvrzením, že ty pocity prostě mít nemůžete

Jak je to staré české přísloví: sytý hladovému nevěří, neboli: když jsi běloch, tak diskriminaci na černochovi neuznáš, když jsi muž, tak diskriminaci na rodící ženě taky budeš těžko chápat

A na závěr úryvek z knihy: Pohlaví v našem životě, rok vydání je cca 1930

Jako všechny technické výkony, zaznamenala i technika porodní pomoci velké pokroky v posledních desetiletích a určité lékařské kruhy, jsouce hrdými na své úspěchy a v důvěře v lékařské umění, zkrátily i šestinedělí ženy a dovolují tudíž ženě vstávati již několik dnů po slehnutí a vraceti se k denní práci a k dennímu životu.Falešné!!!

Lidské tělo není žádným strojem, nýbrž organismem a porod není jen technickým zázračným výkonem pracujícího těla, nýbrž i biologickým pochodem, který je spojen s přerodem všech šťáv a sil.

Děloha potřebuje tři týdny, aby se proměnila z obrovské tykve opět v malou hrušku, vaječníky musí vrátiti se po delší přestávce opět ke své měsíční funkci, prsní žláza potřebuje alespoň jeden týden aby se vyvinula po porodu v mléčný orgán, vytažené břišní svaly musí se ztužiti a zkrátiti, srdce a cévy se zotavují z tolika výkonů, elastická roura poševní roztažená až na objem dětské hlavy musí se přetvořiti ztužením svých elastických vláken na kalibr zvící max. prstu, trhlinky děl. hrdla i hráze se musí vyhojiti, otvor řitní vytažený při porodních bolestech musí se opět zcela uzavříti… a last not least - nepotřebuje také duše ženy odpočinku po dlouhých týdnech očekávání a strachování, po námahách porodních hodin a po rozličných příhodách prvních dnů dětského života, aby zpracován byl souhrn všech těchto dojmů a aby si zvykla na novou životní fási???

Vzhledem k dalšímu vývoji události vznikl i nový článek Kola bludných holandských sanitek se točí dál , který mám uložen v rubrice soukromé. 

K diskuzi ke článkům jsem emailem přizvala pana přednostu Svobodu,  paní Kuchtovou, pana Cikrta, pana primáře Vylíčila i pana kolegu doktora Krásu. Čekám na jejich argumenty. Čekám….

Michaela Mrowetz, úterý 9. září 2008 20:00